serverove
Požadavky na manipulaci s daty překročily již stávající schopnosti klasických pevných disků. Vezmeme například relační databáze, data warehousing či třeba disková pole typu RAID - jsou to typické příklady zpracovávání ohromného množství dat, neboť se zde jedná o statisíce či miliony záznamů. Ve většině případů je zde požadavek okamžitého provádění požadovaných změn, neboť se jedná o úschovu časově-kritických dat.
Obecně lze výše uvedené napasovat na vše, co souvisí s Internetem. Vyhledávací server umístěný v Internetu musí v reálném čase nejen prohledávat databáze obsahující miliony záznamů a tyto si reindexovat za chodu. Ovšem pouze výkonný procesor (či procesory) a veliká paměť nestačí. Proto je zapotřebí disk, který bude vyhovovat kladeným nárokům. V současné době se jedná se o disky kombinované s pamětí typu DRAM - solid state disk (či zkráceně SSD).
Současné SSD disky poskytují vysokou datovou propustnost - jsou schopny obsloužit řádově 5 000 vstupně-výstupních operací za vteřinu a přístupová doba je méně než 100 mikrosekund. Při zapojení pomocí rozhraní SCSI-2 je reálná přenosová rychlost dat okolo 15 megabytů za sekundu. V porovnání s klasickými pevnými disky jsou tyto výkony úctyhodné. A to se zdaleka nejedná o jejich nejlepší hodnoty.
Zatím poslední novinku přinesla společnost Quantum. Zhruba před týdnem oznámila novou produktovou řadu Rushmore Ultra SSD, určenou pro high-end servery. Nové SSD disky používají rozhraní SCSI-3, díky němuž jsou schopny dosahovat reálných přenosových rychlostí 30 MB/s. Datová propustnost je 8 000 vstupně-výstupních operací za vteřinu a přístupová doba je méně než 60 mikrosekund.
Zásadní nevýhodou SSD jsou vysoké výrobní náklady a tudíž zákonitě i cena. Za SSD disk s kapacitou 134 MB zaplatíte bezmála 3 000 dolarů (což reprezentuje cirka 100 000 korun). Doposud byly SSD disky používány výhradně pro unixové prostředí a jednalo se o pár výjimek v celosvětovém měřítku. Uvedením řady Rushmore dostaly šanci i střední serverové systémy běžící pod Windows NT, neboť cena za jeden megabyt klesla pod 20 dolarů.
Ale zdaleka se nejedná o jednoznačné řešení pro budoucnost - spíše připomíná provizorní berličku. Na odborném poli se totiž již objevily úvahy o hranicích současné paměťové architektury. Zdá se, že není tak daleko doba, kdy technický vývoj narazí na hranice kladené fyzikálními zákony.